Opevnění královského města Kadaně patřilo k nejmohutnějším městským opevněním u nás, a zároveň patří k nejvíce dochovaným památkám svého druhu vůbec. Jeho výstavba byla zahájena již koncem 13. století, několikrát bylo opevnění modernizováno, a výrazně vycházelo z výhodné strategické terénní dispozice města.
Nejlépe dochované městské opevnění naleznete právě u nás v Kadani! Jeho výstavba, která byla zahájena koncem 13. století, byla výrazně ovlivněna místními terénními dispozicemi. Centrální část kadaňské aglomerace, tzv. Staré Město, se totiž nachází na strategicky výhodné vyvýšenině, jejíž část je tvořena pevnou rulovou skálou. Od jihu je město navíc chráněno tokem řeky Ohře, od východu pak říčkou Bystřicí (dnes svedena do potrubí). V některých úsecích byl navíc před hradbami vyhlouben dvojitý zděný příkop. Původně tvořilo opevnění skoro pravidelný obdélník o rozměrech z jihu na sever přibližně 500 metrů a od východu na západ okolo 350 metrů. S několika hradebními pásy, systémem hradebních parkánů, mnoha obrannými baštami, věžemi, branami a brankami patřilo ve středověku opevnění královského města Kadaně k nejmohutnějším opevněním v celém Českém království! Od 15. století pak měla Kadaň opevněna dokonce i svá předměstí.
Srdcem opevnění kadaňského Starého Města je Kadaňský hrad. Důležitou funkci hlavní strážní věže plnila radniční věž, která se nachází strategicky na průsečíku úhlopříček opevnění. Staré město bylo obehnáno až třemi pásy hradeb, přičemž pouze v úseku u řeky Ohře byly jen dva pásy. Ty však byly vystavěny přímo na skále, což zvyšovalo jejich pevnost. Kadaňské opevnění bylo prolomeno celkem čtyřmi hlavními branami: branou Žateckou (jinak též Pražskou či Kovářskou), Vodní, Svatou (též Mikulovickou), Prunéřovskou, a menší, avšak strategicky významnou, brankou Katovy uličky. Z hlavních městských bran se dochovala pouze jediná, a sice gotická, a později renesančně upravená věž Svaté brány. Též se do dnešních dnů dochoval pozdně gotický barbakán brány Žatecké. Hradby byly navíc posíleny asi třemi desítkami obranných věží a bašt, ze kterých se dochovala například Minoritská bašta či Špitálská bašta. Dalším prvkem, který přispíval k účinnější obraně města, byl tzv. hradební parkán (nazývaný též Zwinger). V některých úsecích vznikl před hradbami také dvojitý zděný příkop.
Velmi důležitou roli sehrálo kadaňské opevnění během husitských válek, především při obléhání a dobytí města vojsky II. křížové výpravy dne 8. září 1421. Křižácké vojsko i přes svou několikanásobnou přesilu nedokázalo pokořit městské hradby a pomohla až zrada několika kadaňských katolíků, kteří křižáky upozornili na slabší část hradeb poblíž kadaňského hradu. Křižáci k hradbám přitáhly těžké obléhací dělo a hradbu s ním rozstřelili, i přesto však museli při následném dobývání překonat skály pod kadaňským hradem, což se jim přes velké ztráty nakonec podařilo. Několik obranných bašt však museli křižáci dobývat i poté, co město padlo do jejich rukou, jelikož se jim jejich posádky odmítli vzdát.
Na počátku 19. století začínalo opevnění ztrácet svůj význam. V roce 1820 pak bylo zrušeno nařízení o uzavírání bran a postupně začalo docházet k asanaci některých úseků hradeb, během které proběhlo zakládání nových sadů a parků na úkor historického opevnění.
