Katova ulička je nejužší pojmenovanou ulicí v České republice! Ve svém nejužším místě je široká pouhých 66 centimetrů, na délku má pak zhruba 50 metrů. Uličku naleznete na centrální kadaňském Mírovém náměstí v prostoru mezi měšťanskými domy čp. 76 a 77. Projdete-li uličkou směrem z náměstí, ocitnete se na katově plácku, který je součástí hradebních parkánů kadaňského městského opevnění. Katovu uličku uzavírá tzv. Katova branka, nad kterou jsou umístěny dvě hradební vížky. Vydáte-li se po hradebním parkánu směrem doleva, narazíte na Minoritskou baštu, velkou obrannou dělovou věž, kde se nachází muzeum vojenství Militaria. Dáte-li se po hradebním parkánu doprava, zavede vás cesta kolem barbakánu Žatecké brány až ke Kadaňskému hradu. 

Jak název uličky napovídá, sloužila svého času kadaňskému katovi. Provozovatelé tohoto řemesla sídlili po staletí v hradební baště známé jako Katův dům (čp. 190). Dnes už zde kat nepřebývá, zato tu můžete nakoupit čaje a koření, i to však souvisí s tradicí řemesla katovského, jelikož kadaňští kati se mimo jiné věnovali právě bylinkářství a ranhojičství. Katova ulička sloužila nejen jako průchod na náměstí pro kadaňského kata, ale také dalším účelům. Plnila například funkci stoky, která odváděla přebytečnou vodu z náměstí do Bystřického potoka na Špitálském předměstí. Dále pak ulička sloužila jako rychlá spojnice mezi náměstím a hradebními parkány v čase obléhání, a také pouze skrze ni, bylo možné v naléhavých případech vstoupit do města v nočních hodinách, kdy byly hlavní městské brány uzavřeny. Na své opevnění bylo město patřičně hrdé, a proto ten, kdo se pokusil, byť třeba v žertu, v noci městské hradby překonat, byl tvrdě potrestán. Když byly v 15. století na břehu Bystřického potoka zřízeny městské lázně, chodíval uličkou pravidelně též hlavní městský lazebník. Uličkou do města vstupoval také kadaňský ras, společně s katem další příslušník tzv. nečistých řemesel. 

Katova ulička se ukázala jako nanejvýš důležitý prvek městského opevnění, a to zejména během třicetileté války (1618–1648), kdy byla vždy dějištěm těch nejkrvavějších střetů a obráncům města poskytovala značnou taktickou výhodu. To se ukázalo již dříve, a sice například roku 1546, kdy se Katovou uličkou pokusili do města proniknout vojáci české zemské hotovosti, kteří zde chtěli rabovat. Několik měšťanů ozbrojených píkami se útočníkům v Katově uličce postavilo. I když měl protivník značnou přesilu, měšťanům se díky uličce nakonec podařilo útok odrazit.