Město Kadaň a Kadaňsko jsou rodným místem mnoha významných osobností, a též je s nimi řada dalších spojena.
Přestože je Kadaň malá, může se chlubit mnoha rodáky, kteří to ve svém oboru dotáhli daleko! Někdy dokonce až za hranice České republiky.
Jednou z nejvýznamnějších kadaňských osobností je nepochybně profesor Josef W. Löschner. Narodil se v rodině místního mlynáře. Od mala byl velmi nadaný a obecnou školu začal navštěvovat již ve věku čtyř let! Později studoval na gymnáziu v Kadani, poté u cesterciáků v Chomutově, a nakonec ho touha po vzdělání dovedla až na pražskou univerzitu. Zde studoval filosofii, věnoval se i teologii, ale nakonec se stal doktorem medicíny, která ho uchvátila nejvíce. Po studiích trávil dva roky ve Vídni. Když se vrátil zpět do Prahy, otevřel si soukromou lékařskou praxi. V roce 1842 se habilitoval v oborech dějiny lékařství a balneologie, na podzim téhož roku začal na pražské univerzitě přednášet, a navíc zde založil první katedru balneologie v Evropě! V roce 1849 byl jmenován mimořádným profesorem pediatrie, a dokonce se stal i děkanem lékařské fakulty.
Od roku 1853 byl ředitelem dětské nemocnice v Praze ve Spálené ulici. Budování této nemocnice obětoval všechen svůj čas a zanedlouho otevřel také novou a moderní dětskou nemocnici na pražském Karlově náměstí. Bojoval za lepší lékařskou péči pro děti, například zaváděním očkování. V roce 1865 byl jako významný specialista vybrán do funkce ministerského rady a odstěhoval se do Vídně. Sklízel zde další a další úspěchy, a dokonce se stal osobním lékařem prince Rudolfa. Za zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu a roku 1869 odešel do penze. Poslední léta života trávil po boku své manželky Anny von Maasburg na zámečku ve Velichově nad Ohří. Zemřel 19. dubna 1888. Pokud si budete chtít tohoto významného lékaře při své návštěvě města Kadaně připomenout, určitě navštivte Löschnerovo náměstí!
Známý hudební skladatel Klement Slavický v Kadani pobýval v letech 1951–1960. Narodil se v roce 1910 v Tovačově na Moravě. Hudební nadání měl v krvi, protože jeho otec byl žákem Leoše Janáčka na varhanické škole. Klementův otec v této škole později působil jako ředitel, varhaník a sbormistr. Základní hudební vzdělání tedy Klement získal právě od svého otce. Od roku 1927 studoval na konzervatoři v Praze. Po absolutoriu působil jako režisér, dramaturg a dirigent orchestru Československého rozhlasu v Praze. V rozhlase se seznámil i se svou budoucí manželkou Vlastou Voborskou (později Slavickou). Roku 1941 bylo dílo Klementa Slavického oceněno Českou akademií věd a umění. Po nástupu komunismu ale začaly Slavickým těžké časy. Klement odmítl vstoupit do KSČ, a byl proto propuštěn z Českého rozhlasu. Jeho skladby se na veřejnosti příliš neobjevovaly, jelikož měl režim k jeho tvorbě výhrady. Od roku 1951 byl skladatelem „na volné noze“.
Jeho manželka Vlasta byla taktéž z rozhlasu propuštěna, ale záhy si našla místo učitelky v hudební škole v Kadani, kde působila od roku 1951 až do roku 1960. To, že se přesunuli právě do Kadaně, nebylo náhodou. Vlasta Slavická zde totiž měla strýce, kterým byl tehdejší kadaňský farář, františkán P. Jan Nepomuk Štikar. Vlasta se o něj starala až do jeho smrti a bydlela s ním na starém děkanství. Sám Klement Slavický do Kadaně velmi často zajížděl a pobýval na děkanství s nimi. V této době uspořádal ve spolupráci s Hudební školou v Kadani několik velice odvážných koncertů duchovní hudby. Své návštěvy Kadaně využil i ke komponování varhanního cyklu Fresky. Manželka ho také přiměla k tomu, aby zkomponoval řadu instruktivních skladeb. Ty pak měly premiéry v podání kadaňských žáků a později vyšly tiskem jak u nás, tak i v Německu, Anglii, Finsku a Jihoafrické republice! Tyto skladby, které poprvé zazněly v Kadani, pak hráli pianisté po celém světě. Po roce 1960 se rodina Slavických vrátila do Prahy, ale stále udržovala kontakty s přáteli a žáky v Kadani. Od září roku 2005 nese kadaňská umělecká škola na počet tohoto významného hudebníka název Základní umělecká škola Klementa Slavického.
Tento známý malíř, grafik a ilustrátor se narodil ve Vidolicích u Pětipsů na Kadaňsku. Jeho česko-německá rodina se ale záhy přestěhovala právě do Kadaně, na Sedlecké předměstí. Josef navštěvoval kadaňskou školu, později studoval na gymnáziu v Karlových Varech. Po maturitě chtěl studovat na akademii výtvarných umění, avšak nakonec dal na svého otce a vybral si obor kresba na architektonické a stavební škole. Studium dokončil v roce 1938 a snažil se odvézt svou rodinu z Kadaně do Prahy, což se mu nepodařilo. První výstavu měl v říjnu 1939 v pražském Topičově salonu společně se skupinou „Sedm v říjnu“, jejíž mluvčí byl za války popraven. O několik let později se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1945 se vypravil na Kadaňsko, aby zachránil svou rodinu před odsunem, bohužel ale přijel pozdě, a tak mohl už jen doprovodit svou matku, sourozence, babičku a tetu do sběrného tábora v Kadani.
Ve stejném roce byl jmenován profesorem kresby na ČVUT v Praze, tu ale po komunistickém puči opustil. Byl spoluzakladatelem Skupiny 58, vystavoval i se skupinou Radar. V roce 1962 obdržel státní vyznamenání „Za vynikající práci“, o dva roky později byl zvolen čestným členem Akademie ve Florencii. Josef Liesler byl též světově známým grafikem, v roce 1975 dokonce získal první cenu UNESCO za nejkrásnější známku na světě! Jeho ilustrace jste mohli vidět například v knihách Evžen Oněgin nebo Paní Bovaryová. Sám sebe označoval jako „fantaskního realistu“. V roce 2000 byla v přízemí kadaňské radniční budovy otevřena po něm pojmenovaná galerie Josefa Lieslera.
V Kadani se narodila, nebo zde pobývala celá řada zajímaví lidé různých povolání a životních osudů. Ze všech zmiňme ještě například Jana Malypetra, předsedu československé vlády z let 1931–1935, který v Kadani studoval vyšší hospodářskou školu. Za zmínku stojí též herec Josef Dvořák, který v našem městě vyrůstal a rád se sem dodnes vrací a mimo jiné propůjčil hlas jinému „rodákovi“ z Kadaňska, a sice Maxipsu Fíkovi. Ahníkov, obec, kde se oblíbený kreslený seriál má odehrávat, je totiž názevjedné ze skutečných zaniklých obcí na Kadaňsku. Petr Konvalinka, bývalý rektor ČVUT v Praze, se narodil v Mostě, ale středoškolské vzdělání získal na kadaňské střední škole stavební. Zabrousíme-li více do historie, neměli bychom opomenout Mikuláše z Kadaně, středověkého hodináře, který byl skutečným autorem Staroměstský orloj v Praze! Žilo (a stále žije) v Kadani také mnoho umělců, z nich jmenujme například Jana Víška, Herberta Kiszu, nebo Karela Havlíčka.
Výčet by mohl dále pokračovat významnými umělci, politiky, vzdělanci, vojáky, průkopníky řady oborů a mnohými dalšími. Pokud byste se o osobnostech Kadaně chtěli dozvědět více, všechny výše jmenované a mnoho dalších naleznete v knize Petra Hlaváčka Svědkové minulosti: Osobnosti Kadaňska 19. a 20. století. Knihu zakoupíte v Turistickém a informačním centru Kadaň. Další literaturu o městě Kadani i jiné suvenýry si můžete také prohlédnout v online katalogu zde.
